Rozšíření advokátní kanceláře
Vážení klienti, od 1. září 2011 dochází k rozšíření týmu advokátní kanceláře o dalšího právníka, a to na celkový počet pěti osob.
INCOTERMS 2010
Incoterms (z ang. INternational COmmercial TERMS) jsou souborem mezinárodních pravidel pro výklad nejvíce běžně používaných obchodních doložek v zahraničním obchodě.
Incoterms mají svůj původ již v roce 1936, kdy je v Paříži vydala Mezinárodní obchodní komora za účelem odstranění problémů spojených s rozdílností obchodních zákoníků různých zemí v souvislosti s mezinárodním obchodem.
Od roku 1936 prošly Incoterms četnými změnami, a to postupně v letech 1953, 1967, 1976, 1980, 1990, 2000 a v roce 2010. Poslední změnou je osmé vydání Incoterms 2010, které vstoupilo v platnost dnem 01. 01. 2011. Všechny změny oproti původním Incoterms 2000 se týkají všech podmínek dosud uvedených v oddíle D, které byly zastaralé, a proto byly čtyři (4) podmínky zcela odstraněny:
1. DAF (Delivered At Frontier) – s dodáním na hranici (ujednané místo)
2. DES (Delivered Ex Ship) – s dodáním z lodi (ujednaný přístav určení)
3. DEQ (Delivered Ex Quay) – s dodáním z nábřeží (ujednaný přístav určení)
4. DDU (Delivered Duty Unpaid) – s dodáním clo neplaceno (ujednané místo určení)
jedna (1) podmínka z kategorie D zůstala nedotčena:
1. DDP (Delivered Duty Paid) – s dodáním clo placeno (ujednané místo určení)
a nově se objevily dvě (2) následující podmínky:
1. DAT (Delivered at Terminal) – s dodáním na terminál,
2. DAP (Delivered at Place) – s dodáním na místo,
U doložek, které zůstaly zachovány (FAS, FOB, CFR a CIF) došlo k úpravě přechodu rizika z prodávajícího na kupujícího přes zábradlí lodi, nahrazením prostým naložením na palubu lodi.
Současné znění Incoterms 2010 tak obsahuje celkem 11 doložek, namísto 13 doložek uvedených ve znění Incoterms 2000.
Skupina E
Zboží je odvezeno kupujícím přímo ze závodu prodávajícího, kupující za něj dále zodpovídá.
• EXW (Ex Works) – ze závodu (ujednané místo)
Skupina F
Prodávající je zde vyzván k dodání zboží dopravci, kterého určí kupující.
• FCA (Free Carrier) – vyplaceně dopravci (ujednané místo)
• FAS (Free Alongside Ship) – vyplaceně k boku lodi (ujednaný přístav nalodění)
• FOB (Free On Board) – vyplaceně na loď (ujednaný přístav nalodění)
Skupina C
Prodávající musí zajistit přepravní smlouvu, bez toho aby na sebe přijal nebezpečí ztráty či poškození zboží.
• CFR (Cost and Freight) – náklady a přepravné (ujednaný přístav určení)
• CIF (Cost, Insurance and Freight) – náklady, pojištění a přepravné (ujednaný přístav určení)
• CPT (Carriage Paid To) – přeprava placena do (ujednané místo určení)
• CIP (Carriage and Insurance Paid to) – přeprava a pojištění placeno do (ujednané místo určení)
Skupina D
Prodávající musí nést veškeré náklady a rizika spojená s celou trasou přepravy zboží.
• DDP (Delivered Duty Paid) – s dodáním clo placeno (ujednané místo určení)
• DAT (Delivered At Terminal) – s dodáním na terminál.
• DAP (Delivered At Place) – s dodáním na místo.
Nový občanský zákoník
Navrhovaný občanský zákoník reaguje na potřebu změny v soukromém právu. Současný občanský zákoník byl přijat v roce 1964 a lze ho považovat za nejvýznamnější soubor pravidel lidského chování v oblasti soukromého práva. Od té doby byl již mnohokrát novelizován. Vychází z poměrů 60. let a z tehdejších názorů na soukromé právo, což zapříčinilo jeden z největších nedostatků tohoto zákoníku – roztříštěnost úpravy občanskoprávních vztahů v několika různých právních předpisech. Člověk proto při řešení své záležitosti musí sledovat nejen občanský zákoník, ale také např. zákon o rodině, obchodní zákoník či další právní předpisy. Naproti tomu nový občanský zákoník má přinést ucelenější úpravu, která má obsahovat téměř 3000 paragrafů.
Návrh nového zákoníku klade důraz jak na naše demokratické právní tradice, tak i na principy a standardy soukromého práva v Evropě.
Jako příklad připravovaných změn lze uvést:
Úprava nájmu
V Česku je odhadem kolem milionu nájemních bytů, ve kterých žije až 2,5 milionu lidí. Těch všech se dotkne plánovaná změna jejich vztahu s "panem domácím". Návrh zákona počítá s tím, že majitel bytu bude smět dát nájemníkovi výpověď i bezdůvodně. Dnes nemůže.
"Je těžko přijatelná situace, aby vaši věc užíval někdo jiný a vy jste neměl možnost se ho zbavit," říká ke změně hlavní autor nového zákoníku Karel Eliáš. Nájemníci mohou být klidní alespoň v jedné věci – výpověď sice dostanou, ale byt budou smět využívat další dva roky.
Svatba
Změnit se mají pravidla i v případě sňatků. Existují dvě varianty. Ta první počítá jen se svatbami na úřadech – výrazná změna, protože dnes stát uznává i církevní sňatky.
Druhá varianta naopak úplně uvolňuje pravidla. Zatímco dnes lze sňatek uzavřít u devatenácti církví, v budoucnu by to mohlo být možné u všech – i u těch neregistrovaných.
Adopce
Podle současných zákonů lze adoptovat jen dítě. Má se to změnit a mělo by být možné osvojit si i dospělého. Autoři návrhu tak chtějí řešit situaci, kdy rodina adoptuje desetiletého chlapce, jeho devatenáctiletého bratra však už za "svého" přijmout nemůže. Zákon také nově stanoví, že děti starší dvanácti let se budou vyjadřovat, zda s adopcí souhlasí.
Větší ochrana práv
Návrh upřesňuje ochranu osobních práv. Dnes se například nemusí nemocnice ptát pacientů, jestli souhlasí s tím, aby u jejich operace byli medici. Většina nemocnic to sice už dělá, v zákoně to však takto přesně stanovené není.
Zvíře není věc
Na živé zvíře by se podle nového zákoníku nepohlíželo jako na věc. Ulehčilo by to případy, kdy si někdo chce vzít psa z útulku. Dnes by ztraceného psa (věc) měli nechat v útulku až 6 měsíců a čekat, zda se o něj nepřihlásí majitel. Děti do 15 let by si nesměly kupovat živá zvířata.
Další z novinek je, že Ministerstvo do návrhu zákoníku zařadilo bod, který by nařizoval cestovním kancelářím nahradit klientovi zkaženou radost ze zájezdu.
Obchodní podíl ve společném jmění manželů
Podle ustálené judikatury platí, že obchodní podíl ve společnosti s ručením omezeným, nabytý jedním z manželů za trvání manželství (resp. za trvání jejich majetkového společenství), představuje společnou majetkovou hodnotu, která je předmětem vypořádání při zániku manželství (resp. majetkového společenství) – k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31.01.2006, sp. zn. 22 Cdo 103/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20.07.2004, sp. zn. 22 Cdo 700/2004.
Pouze manžel – společník má práva a povinnosti vyplývající pro něho z úpravy postavení společníka obchodní společnosti. Majetková hodnota obchodního podílu však zůstává manželům společná. Proto je manžel – společník omezen v nakládání s obchodním podílem, pokud nejde o obvyklou správu majetku ve smyslu ust. § 145 dost. 2 obč. zák.
Převod vlastnického práva k podílu ve společném jmění manželů lze považovat za výkon jiné než obvyklé správy (je tedy třeba souhlasu druhého manžela, jinak je úkon relativně neplatný). Pokud je obchodní podíl převeden bez souhlasu druhého manžela a druhý z manželů se relativní neplatnosti nedovolá, jedná se o právní úkon platný.
Pokud se manžel nedovolá relativní neplatnosti právního úkonů, pak je obchodní podíl prodaný bez jeho souhlasu platným právním úkonem, a předmětem vypořádání se stává částka takto získaná, nikoliv „skutečná“ hodnota tohoto podílu.
Více viz rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 09.02.2011 sp. zn. 22 Cdo 1754/2009.
Úroky z prodlení
S účinností od 01. července 2010 doznala významných změn úprava počítání úroků z prodlení upravená nařízením vlády č. 142/1994 Sb. Ačkoliv je novelizovaný způsob výpočtu úroku z prodlení ze strany právnické obce předmětem značné kritiky, nelze přehlédnout hlavní přínos této změny, a to zjednodušení celého systému výpočtu.
Dlužník je podle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku v prodlení, pokud nesplní svůj závazek řádně a včas. Je-li dlužník v prodlení s plněním peněžitého závazku, má věřitel právo požadovat od dlužníka společně se zaplacením dlužné částky také úroky z prodlení, a to nejen v občanskoprávních vztazích, ale taktéž ve vztazích pracovněprávních, rodinněprávních a obchodněprávních vztazích, za podmínek vyplývajících z příslušných právních předpisů.
Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., upravující způsob výpočtu úroku z prodlení, bylo za dobu své účinnosti již několikrát novelizováno, přičemž se nejednalo pouze o kosmetické úpravy, ale docházelo k diametrálním změnám způsobu výpočtu úroků z prodlení. Proto je vždy nezbytné pečlivě rozlišovat, kdy k prodlení došlo a dbát přechodných ustanovení nařízení.
Nyní konkrétně ke způsobu výpočtu úroku z prodlení.
Prodlení s plněním peněžitého dluhu před 15. 07. 1994
Došlo-li k prodlení s plněním peněžitého dluhu před 15. 07. 1994, řídí se výše úroků z prodlení ode dne 15. 07. 2010 nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v původním znění, přičemž výše úroků z prodlení se nemění a zůstává po celou dobu prodlení stejná.
Prodlení s plněním peněžitého dluhu od 15. 07. 1994 do 30. 06. 2005
Výše úroků z prodlení, ke kterému došlo v období od 15. 07. 1994 a 28. 04. 2005 se řídí nařízením vlády č. 142/1994 v původním znění, kdy výše úroků z prodlení činila ročně dvojnásobek diskontní sazby stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu. Výše úroků z prodlení se nemění a zůstává po celou dobu prodlení stejná.
Prodlení s plněním peněžitého dluhu od 28. 04. 2005 do 30. 06. 2010
Výše úroků z prodlení, ke kterému došlo mezi 28. 04. 2005 a 30. 06. 2010 odpovídá výše úroků z prodlení výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, proto výše úroků z prodlení se pro daný konkrétní případ mění vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí.
Prodlení s plněním peněžitého dluhu od 01. 07. 2010
Výše úroků z prodlení, nastalo-li prodlení po 01. 07. 2010, se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění novely (nařízení vlády č. 33/2010 Sb.) a odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů. Výše úrokové sazby se tak nemění a zůstává stejná po celou dobu prodlení.