S opakovanými žádostmi o dodatečné povolení stavby je konec

S opakovanými žádostmi o dodatečné povolení stavby je konec

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2023, č.j. 3 As 260/2020-42

Nejvyšší správní soud v tomto přelomovém rozhodnutí posuzoval nešvar mnoha stavebních úřadů, které opakovaně vedly řízení o dodatečné povolení stavby. V praxi stavební úřady při zjištění tzv. černé stavby zahájily řízení o odstranění stavby a na žádost stavebníka zahájily řízení o dodatečné povolení stavby. Stavebník vedl řízení o dodatečné povolení stavby, avšak pokud, nerozhodno z jakého důvodu, řízení nedoběhlo do finále a stavebník dodatečné povolení stavby nezískal, aby stavebník černou stavbu odstraňovat nemusel, podal další žádost o dodatečné povolení a takto postupoval do nekonečna. Stále podával nové a nové žádosti o dodatečná povolení stavby, což ve svém důsledku vedlo k tomu, že tzv. černá stavba nikdy odstraněna nebyla.

Nejvyšší správní soud vědom si existence praxe, kdy stavební úřady přistupují k věcnému projednání opakovaných žádosti (za situace, kdy se nejedná o žádosti spojené s obstrukcemi stavebníka či vlastníka stavby), v tomto rozhodnutí vymezil mantinely, kterými se stavební úřady budou nuceny řídit.

Podle Nejvyššího správního soudu lze sice vyvolat nové řízení a vydat nové rozhodnutí ve věci, pokud bude novým rozhodnutím vyhověno žádosti, která byla pravomocně zamítnuta (§ 101 písm. b) správního řádu). Nové rozhodnutí lze vydat v případě změny skutkových či právních okolností, eventuálně při nápravě předchozího nesprávného právního názoru, který správní orgán v předchozím řízení zaujal. Limitem pro vydání nového rozhodnutí je právní moc rozhodnutí o odstranění stavby. Překážkou naopak není lhůta uvedená v § 129 odst. 2 stavebního zákona, neboť nové řízení ve věci běží na základě původní žádosti.

Stavebník se nemůže spoléhat ani na to, že bude-li v řízení o první žádosti nečinný, zhojí stávající situaci prostřednictvím případných dalších opakovaných žádostí.

Nejvyšší správní soud tak jednoznačně uvedl, že v případě lhůty 30 dnů stanovené v § 129 odst. 2 stavebního zákona, se jedná o procesní lhůtu propadnou. Pokud na základě včas podané žádosti o dodatečné povolení stavby stavební úřad (i) přeruší řízení o odstranění stavby a (ii) vede řízení o podané žádosti o dodatečné povolení stavby, zmeškání podání žádosti o dodatečné povolení stavby v poskytnuté lhůtě vede k tomu, že po jejím marném uplynutí již nebude moci žadatel žádost o dodatečné stavební povolení podat, což se projeví v následujícím rozhodnutí, které stanoví stavbu odstranit.

Proto lze všem stavebníkům významně doporučit, aby lhůtu určenou k možnosti podání žádosti o dodatečné stavební povolení nezmeškali a hlavně, aby v řízení postupovali tak, že opatří vše nezbytné k vydání dodatečného stavebního povolení, neboť se do budoucna již nelze spolehnout na to, že v případě neúspěchu budou moci podat další žádost o dodatečné povolení stavby, a tedy v důsledku může být stavba nakonec opravdu odstraněna. Buďte bdělí.

Přejít nahoru